Jarní koncert opět předčil všechna očekávání

Každý rok, když zpíváme Jarní koncert, se všichni těší na část s maturanty. Ano, opouští nás zase skvělá banda lidí a zpěváků, ale svůj odchod vždy doplní nějakým vystoupením, které tu nostalgii alespoň lehce zmírní. A letos tomu opět nebylo jinak. Ale hezky popořádku.

Jak náš moderátor a zároveň bývalý člen sboru Šimon Hanzelka hned na úvod řekl, tento koncert bude jiný v jedné věci – nebude mít přestávku. Rozhodně to ale nebyla jediná věc, která se letos změnila. Měnil se například předseda sboru, nebo spíš předsedkyně. Po svém ročním působení v této funkci předala skvělá Markétka Pilná nástupnictví své kamarádce a spolužačce Barči Matušové, se kterou jsou ve sboru momentálně nejdéle ze všech sboristů.

Klasický repertoár v první půlce koncertu pak vystřídal krátký sestřih videa z Rudolfina, ve kterém jsme měli tu čest si zazpívat tři roky zpátky, tedy v roce 2016. Doufáme, že brzy uděláme film nový, protože už 2. dubna se na podiu Rudolfina zase ukážeme a neskutečně moc se těšíme. Po filmečku přišel na řadu náš první host, smyčcový kvintet Cordes di Gioia, se kterým jsme zazpívali píseň Adiemus a The Ground.

Druhou půlku koncertu po videu s názvem Posledních 12 měsíců se sborem a Sextetem+ měsíců zahájil druhý host Sextet+. Kluci zazpívali hned několik písní a zároveň mezi sebou přivítali další dva nové členy- Matěje Jandla a Davida Sochora. Jejich finská polka pobavila všechny přítomné v sálu a pak už si zavolali na podium i nás. Nastala tedy ta nostagická chvíle, kdy jsme po Short people zatajili dech a čekali, co letošní maturanti předvedou.

A opět to bylo něco nevídaného, jak už název článku říká. Tereza Orlitová na podium vběhla jako Celeste Buckingham s písní Run Run Run. Sotva začala zpívat refrén, vyrušil ji Ed Sheeran v podání Marka Sopucha. Ani ten nestihl dozpívat a už oba zmiňovaní tančili na píseň Boky jako skříň, kterou místo Ewy zazpívala Adéla Mičková. Proč si neosladit život za plat, když Žijeme len raz? Tímto navázala další maturantka Tereza Šimíčková. O tom, že život je báječný, zvláště když jste božská zpívala Tereza Vahalíková a velký pán a mág v kožichu Jakub Kyška celou fantastickou show zakončil svým rapem.

Po dojemném loučení ale následovala ještě jedna premiéra – vůbec poprvé jsme si zazpívali za doprovodu Cordes di Gioia píseň z muzikálu Největší Showman s názvem A Million Dreams.

Letošní maturanti předvedli, co všechno je sbor naučil (tedy nejen klasické duchovní písně v latině), poděkovali za veškeré zážitky a zkušenosti a někteří ukápli i slzičku. Pan sbormistr to vyjádřil přesně: ,,Ty jarní koncerty prostě mají své kouzlo…“

Fotografie: Tomáš Rajnoch

Zlatí z Bystřice nad Pernštejnem

Je čtvrtek 21. března a Pulci a Pulky výjimečně nemusí do školy na osm, ale až na devět. Před školou však stojí autobus a už netrpělivě vyhlíží své sboristy, kteří se vydávají na cestu do Bystřice nad Pernštejnem. Tam se totiž koná krajské kolo celostátní přehlídky sborů, na které zpěváci trénovali například povinnou skladbu Thomase Morleyho April is in my Mistress’s face. Kromě ní si zazpívali také Na horách, Velox Amoenum, Ubi caritas a společně se smyčcovým kvintetem také Adiemus od Karla Jenkinse.

Po vystoupení Puellae et Pueri zpíval také Sextet + a to například skladbu Loch Lomond nebo finskou polku. Po hodinové pauze jsme si všichni přišli do sálu poslechnout verdikt poroty, který zněl jasně – ,,Středoškolský smíšený sbor Puellae et Pueri získává zlaté pásmo a byl navržen na postup do celostátního kola, které se uskuteční v listopadu.“ Naši radost pak ještě zdvojnásobilo Zlaté pásmo pro Sextet+ a Speciální cena poroty za píseň Loch Lomond. Děkujeme proto našim sbormistrům, kteří nás vzroně připravili. Nezbývá než se těšit na finále v listopadu a doufat, že se nám výsledek podaří zopakovat.

Hlasy nažhaveny

Taky vás večer drží vzhůru milion snů? Nás totiž drží hlavně ráno, neboť druhý březnový víkend jsme už od rána začali zkoušet na našem soustředění ve Veřovicích. Sny máme opravdu veliké – 21.března nás čeká soutěž v Bystřici pod Pernštejnem. O týden později si zazpíváme na našem jarním koncertě v Beskydském divadle, na který, jak doufáme, už máte lístky. Duben pro nás bude také výzvou. 2. dubna se těšíme do Rudolfina, které bude takovou sladkou tečkou naší práce, nikoliv ale sezony. Z Prahy se totiž přemístíme do Fulneku, kde zazpíváme v neděli 7. dubna. A o týden později, v tu samou dobu, už budeme v Paříži, ze které se budeme pravidelně hlásit v našem deníčku. Těšíte se? My ano, hlasy máme nažhaveny!

P.S. Více najdete na našem instagramovém účtu puetpunj

Rozpětí našeho dirigenta
Nácvik se smyčci a klavírem do Rudolfina
Ranní procházka před zpíváním

Nová sezona je za dveřmi!

Vážení posluchači, milí rodiče sboristů, zkrátka příznivci našeho zpěvu – vezměte si do rukou diáře a barevný fix. Teď začne jízda!

Ve středu 27. března zazpíváme na našem tradičním Jarním koncertě. O pár dní později, 2. dubna vystoupíme spolu s našim partnerským sborem KOS Litomyšl a dechovým orchestrem z japonského Kjóta na jevišti Rudolfina. Zájemci o lístky za symbolickou cenu 99 Kč se mohou hlásit na emailové adrese
mgrandreadostalova@seznam.cz .

Ještě ten samý týden nás pak uslyšíte v kostele ve Fulneku a to přesněji v neděli 7. dubna. 15. dubna si poté zazpíváme v pařížském Českém centru.

Diář je to opravdu nabitý, nemyslíte? S kým se už brzy uvidíme? 🙂

Novoroční koncerty

Jak už to tak tradičně bývá, začne mrznout a my zrovna máme koncert. Letos to byly dokonce dva! 

Jako první jsme v neděli 6. ledna  potěšili posluchače v kostele v Šenově u Nového Jičína. Tam jsme odzpívali hodinový koncert plný koled, spirituálů a jednoho hudebního překvapení. Prostor dostal také Sextet+, který zazpíval tři nádherně laděné písně duchem Vánoc. 
Po něm jsme se přesunuli do kostele v Sedlnicích, kde zazněl stejný program i repertoár. Naším překvapením byl smyčcový kvintet Cordes di gioia, který dal pan sbormistr dohromady právě pro vánoční a novoroční koncerty. Ten se představil v Šenově i v Sedlnicích a to ve složení Jessie Campos, Babrora Fusková, Iva Pavelková a Terezie Holá, Marco Campos bohužel pro nemoc nemohl společně s dívkami hrát. 

Za doprovodu smyčcového (na novoročních koncertech bohužel) kvartetu jsme zazpívali dvě skladby – Adiemus a The Ground. Atmosféru písní podtrhly oba zcela zaplněné kostely a diváci, kteří každou píseň odměnili velkým potleskem.

Co nás ale čeká v novém roce? Budeme pilně trénovat a cvičit nové skladby na zahraniční výjezd do Paříže, a na tradiční jarní koncert, který se uskuteční ve středu 27. března. Už teď se na vás moc těšíme!

Sedlnice, 6. 1. 2019
Sedlnice, 6. 1. 2019
Sedlnice, 6. 1. 2019

PF 2019

Vážení čtenáři a posluchači,

moc vám děkujeme za veškerou přízeň v uplynulém roce. Je radost dělat radost vám naším zpěvem a doufáme, že se brzy uvidíme na některém z koncertů.

Vaši Pulci a Pulky 

Tschüss Papa, Graz!

Takhle se ve Štýrsku loučí. Než jsme se rozloučili, muselo něco začít.

A začalo to v sobotu ráno. Někteří byli velmi čerství po koloně, nicméně v počtu 41 sboristů jsme naskákali do autobusu a vydali se směr Vídeň, přesněji do obchodního centra G3. Už jsme zpívali na hodně místech, jednou dokonce i na parkovišti nákupního centra(zdravíme Poláky), ale zde jsme jeli za jiným účelem, a to utratit celoroční úspory do Primarku. Nutno podotknout, že některým se to povedlo docela dobře.

Po vyčerpávajících nákupech (zejména pro pánskou sekci) jsme opět naskočili do busu a vydali se na jih do Štýrského Hradce, německy Grazu. Ten má zhruba 287 tisíc obyvatel a pyšní se jedněmi z nejkrásnějších vánočních trhů. To jsme hned po ubytování v hostelu vyrazili zjistit. V Grazu se po tmě nemusíte bát, protože vánoční osvětlení visí nakaždém rohu i přes cesty. Procházkou do centra, která nám zabrala asi dvacet minut, jsme se o tom dobře přesvědčili. V centru, které je dokonce zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO, je světel ještě víc, včetně projekce naradnici, u které stojí majestátní vánoční strom. Právě u radnice nás vyzvedla paní Zuzana Ronck, česká hudebnice, která už 30 let působí na zdejší konzervatoři a která nám zařídila nedělní koncert v Minoritském sále. Trhy opravdu nesou jedinečné vánoční kouzlo, všude jsme viděli stromečky, nádherné svítící dekorace, na ulicích hrají koledy… pravá atmosféra Vánoc, kterou jsme ještě umocnili svařáčkem do typických vánočních hrnečků. Po návratu na hostel ještě nové členy čekala rychlá zkouška na jednom z pokojů. Ubytovaní hosté tak měli jedinečný zážitek, když se sprchovali a do toho jim asi dvanáct sboristů zpívalo Irské požehnání.

Na první adventní neděli nám připadly povinnosti, ovšem moc milé. Hned ráno jsme se po snídani přemístili do Herz-Jesu-Kirche, kde jsme měli možnost zazpívat na ranní mši a někteří sboristé dokonce dostali svaté přijímání. Aby to těm ostatním nebylo líto, po mši na nás všechny čekal typický rakouský oběd, tedy párky. Koncert pro nás zařídila bývalá sboristka Petra Bělůnková, která v Grazu žije, a my ji tímto ještě jednou moc děkujeme. Po koncertě nás totiž čekal přesun na druhou stranu města do MariahilferKirche, kde jsme díky paní Ronck mohli zazpívat v MinoritenSaal, jednom z nejslavnější sálů celého Rakouska. Z našeho repertoáru zaznělo Ubi Caritas, Pulchra es a Irské požehnání, když Rakušáci začali bouřlivě tleskat a my stáli pár minut na podiu a jen se blaženě usmívali od ucha k uchu, když jsme viděli, jak jim naše vystoupení udělalo radost.

No a po vystoupení? Ještě rychlá zastávka do centra města, kde zrovna probíhal Krampus, tradiční průvod čertů, který se koná první adventní neděli. Čerti se na tuto událost připravují celý rok a některé masky mají hodnotu až 1500 eur. Po průvodu jsme ještě vyšlápli na Schlossberg, panoramatickou vyhlídku nad městem, na kterou vedou schody, lanovka i tunel a v tunelu se na Silvestra pořádají ty největší párty v celém Grazu.

Celý náš zájezd jedna taková velká párty byla, i když ne zrovna v tunelu. Odzpívali jsme dva koncerty, na které můžeme být hrdí, ušli jsme 30 tisíc kroků ve dvou dnech a poznali nádherné město, do kterého se spousta z nás ještě určitě vrátí. A když ne na párty, pak rozhodně na překrásné vánoční trhy, které dokážou hotové vánoční zázraky.

Pár not po obědě…

V neděli 11. 11. jsme na oběd asi nikdo z nás husu neměli. Oběd byl totiž rychlovka, už od dvanácti hodin jsme měli v SVČ Fokus zpívat! Podzimní soustředění se ale náramně vydařilo. Byla to sice dřina, ale secvičili jsme spoustu písní, natrénovali koledy a oprášili některé naše hity.. Jak se nám to povedlo, uslyšíte už brzy na vánočních koncertech. Proto neváhejte sledovat rubriku Pozvánky na koncerty, kde se dozvíte všechno potřebné! A my se už nemůžeme dočkat, až vám zazpíváme.. 🙂

P. S. Kolik rozdílů najdete na fotkách?