96 hodin v ráji.

I takhle krátká doba stačí na to, abychom si naši sborovou dovolenou pořádně užili. Jak už bylo řečeno, letos jsme si ji vymodlili více než dost a myslím, že za všechny můžu říct, že se opravdu vydařila. Něco končí a vy víte, že na konci každého zájezdu děkujeme a děkujeme. Nejinak je tomu i letos. Opět děkujeme našim skvělým řidičům, že nás bezpečně dovezli tam (a doufáme, že i zpět) a k tomu dokonce přibrali kompetenci fotografů. Děkujeme Vlaďce Kratochvílové, že nám dělala z dálky plavčíka a díkybohu nemusela  do vody někoho zachraňovat. Díky všem Pulcům a Pulkám, že to zvládli i s dezinfekčními zastávkami a že to bylo zase boží. Díky třem super klukům – Davidovi, Patrikovi a Radimovi, že tak parádně fungovali a z Nového Jičína přidávali články na náš web, abyste si je mohli číst. A hlavně zase a opět – díky vám, paní a pane Dos, že nás pořád někam berete a staráte se. Něco končí a něco jiného začíná, říká se. Proto poslední poděkování věnuju vám, všem čtenářům, kteří četli tyto zápisky během našich pobytů v Barceloně, Paříži nebo Finsku. Děkuju, že jsem dostala tuhle šanci a mohla jsem reportovat z centra dění. Pevně věřím, že žezlo deníků převezmou mladší a já budu s radostí hltat, kde Pu&Pu dělá radost se svými zpěvy tentokrát. 

S velkým díky se loučí Tereza Jelínková

Znovu na cestě

Tentokrát hezky domů. Hlásíme, že jsme právě přejeli chorvatské hranice a už jsme ve Slovinsku. Večer znovu podáme hlášení a v brzkých ranních hodinách jsme doma.

Máme se krásně! Od rána se sluníme, koupeme se v moři i bazénu a užíváme si krásné středy. Momentálně jsme ve městě, ochutnáváme chorvatské speciality a čekáme na západ slunce. Všechny nás však trápí jediná otázka – znáte číslo sborového účtu a mohli byste tam něco poslat abychom tu mohli zůstat déle? 


P.S Večer přidáme i více foto. 

31 dechů fuč

Takhle to vypadalo, když jsme dnes přijeli do našeho ubytování Garden Palace Resort Umag. Ale hezky popořádku.

Po snídani v režii každého z nás jsme vyjeli z Grazu na další hranice – tentokrát se Slovinskem. Po hladkém přejezdu následovala prohlídka jeskyně Skočjanska jáma a oběd. Na chorvatských hranicích proběhla drobná kontrola všech účastníků zájezdu a potom už přejezd do chorvatského Umagu. Večer jsme strávili každý po svém – koupáním v moři, zmrzlinou ve městě a teď už relaxací. A v té vlastně pokračujeme i zítra. Autobus FC Slovácko stojí a my si půjdeme užít moře. 

Vážení rodiče, příznivci sboru – nebojte se, o vaše ratolesti je dobře postaráno. Právě jsme vylezli z večerního koupání v moři a po celodenní cestě v autobuse a jeskyních ještě vyrážíme na zmrzku.
Ozveme se večer a přidáme i foto!

🍦

Nasedat!

Když dnes od gymplu odjížděl autobus, mnoho lidí mohlo být na pochybách. Ne, nepřeorientovali jsme se na fotbal (ačkoliv jsme jeli busem FC Slovácko), ani pan Dos nevyhodil půlku sboru. Jenže korona, která nás sužuje už pěkně dlouho, zakročila a my jsme opravdu rádi, že jsme v počtu 31 nakonec vyjeli.

První zastávkou na naší cestě je rakouské město Graz, do kterého jsme dorazili kolem 3 odpoledne. Protože máme nožičky stejně aktivní jako hlasivky, už o půl páté jsme si to kráčeli po hlavní třídě hlavního města Štýrska. Mnozí z nás zažili takový flashback, protože jsme v Grazu zpívali před dvěma lety (viz naše dnešní instastories @puetpunj), pro mnohé bylo město novinkou. V parném odpoledni jsme vyšlápli na kostelní věž s obrácenýma ručičkama, na Hlavním náměstí jsme obdivovali architekturu, jež jsme v prosinci 2018 kvůli vysokému vánočnímu stromu a tmě skoro nezaregistrovali. 

Po rozchodu na rakouskou večeři (hlavně v McDonaldu a Subway) jsme už zpět na našem ubytování a relaxujeme s nohama nahoře. Byl to náročný, ale krásný den. Takový ten, kdy si říkáte, že i přes to zpocené tričko a 10 km v nohách nemohlo být lépe. 

Chorvatsko 2020

11:03 – Na palubě nás zasedlo 31, roušek vezeme 4x víc. Právě jsme přejeli rakouské hranice a míříme směr Vídeň – Graz. Ačkoliv máme hodinu zpoždění kvůli dvěma kolonám ve Vyškově, pitný režim máme zajištěn. Více už brzy i s fotem.

🤪