27.6. – Sobota

Ranní příjezd do Řecka (přístav Igoumenitsa) je mohutný. Po výstupu z lodi (přičemž náš autobus vyjel z lodi asi po 45 minutách,zkrátka kamionů bylo tolik, že jsme na molu mezitím skoro usnuli), konečně sedíme v autobuse a před námi jsou husté černé bouřkové mraky. Blýská se a ani teplota (19 stupňů) nenapovídá tomu, že jsme přijeli do teplých jižních končin. Spousta blesků, bouřka střídá bouřku, zato veřejné WC nikde. Po hodinovém vyhlížení toalet máme štěstí: kde se vzal, tu se vzal řecký mladík v autě bez skel nám dává dobrou radu a hle – nacházíme příjemnou benzinku s WC a dokonce i s voňavou čerstvou kávou! Za okny se mezitím kocháme pohledem na přibývající pohoří, nádherný technický skvost – most Rio – Antirio s drahým poplatkem (64 eur za průjezd) a plynule přejíždíme do Akraty.

Přestalo pršet, teplota příjemných 26 stupňů a my zatavujeme na příznačné pláži- Pointa. Z autobusu se rozbíháme do modrozelené barvy moře. První naše koupání v moři během tohoto zájezdu (a pro některé naprosto první životní koupání v moři), jak skvělý pocit, že jsme tady! Pláž je oblázková, téměř bez lidí, voda průzračná, osvěžující. Dvouhodinový pobyt (první spálená ramena) a jedeme dál.

Pohled do hloubky Korintského průplavu mnohé z nás ohromí. Projíždí tudy zrovna jedna nákladní loď a co víc – právě se chystá k seskoku bungee-jumpingem dolů jedna mladá odvážlivkyně. Mohutné, působivé… Z Korintu je to do Ahtén co by kamenem dohodil (a zbytek došel :)). Už v 19hod místního času (máme o hodinu víc než v ČR) stavíme stany v piniovém háji.

Kemp je obyčejný, pro místního bosse pracuje „řecká úklidová četa“ bez pravidelné zubní péče, nebo-li „zub sem tam“. 🙂 Ale kdo s námi zažil Londýn, jen mávne rukou a jde se osprchovat do těžce regulovatelné vody (kdy se studená nekontrolovatelně střídala s velmi horkou). Pan a paní Dos to pojali jako další „rébus“ připravený na novojičínské středoškoláky při jejich dalekých cestách. Vaříme společně v kuchyňce, pak někteří ještě využijí místního bazénu a dělají si „bazénovou party“. A naše oslavenkyně Eliška Jeřábková (už na lodi) a Veronika Loukotová (nazítří v Athénách na vrcholku kopce Lykavitos) rozhodně zažívají netradiční narozeninové gratulace!! Za mohutného štěkání místních psů a hlučného zvuku cikád pozdě v noci usínáme.

26.6. – Trajekt

V brzkých ranních hodinách sbalit stan, spacák a vše, co máme, není tak snadné. My už to zvládáme velmi rychle, a tak nebyl problém v 8 hodin vyrazit směr přístav. Nalodili jsme se už v 11 hodin. Plavba lodí byla plynulá a velmi komfortní. No a kdo by se snad přeci jen nudil, mohl využít dvou bazénů s právě napuštěnou mořskou vodou (na hlavní palubě), nebo si po západu sluníčka zatančit na diskotéce v modré kavárně. Loď připlula do Řecka jen s malým zpožděním v 6:15 hodin.

25.6. – Serenissima Repubblica di San Marino

Po ranní kávě u Ossiacher See, jsme se přesunuli až do italské Ravenny. Tady jsme si prohlédli pěkný, malebný střed města, navštívili baziliku Drancesca, hrob renesančního spisovatele Dante Alighieriho a zůstalo trochu času i na koupi pravé italské pizzy, kávy a zmrzliny. Z Ravenny už to je jenom kousek do Republica di San Marino. Nejen, že jsme se zde ubytovali v nádherném, 4 hvězdičkovém kempu, ale také jsme stihli večerní prohlídku historického centra města. V jeho centrální části – v parlamentu – zrovna zasedali k večernímu ceremoniálu a o ulici dál jsme pracovali i my! Na schodech Dómu jsme za účastí kolemjdoucího publika zazpívali několik písní. Ve vyhlídkové restauraci na Torra primera pak někteří z nás vypili ještě jedno dobré italské kafe a někteří dokonce povečeřeli. Kolem 23. hodiny jsme se pak, opět plní dojmů, vrátili do kempu.

24.6. – Graz

Je za námi první kouzelný den! Počasí jako malované, Graz byl parádní, prošli jsme se na hrad (kam vedou veeeelmi prudké a točité schody), do zahrad, na nábřeží jsme zašli do „lasturové restaurace“, koncert na Univerzitě se povedl a nové halenky vypadaly velmi pěkně! Jen jemně foukající vítr dívkám cuchal vlasy a hlavně zvedal „halenkovou sukýnku“… :). To však rozhodilo (jemně) jen zpěvačky… Momentálně jsme tak šikovní, že už máme VŠICHNI postavený stan, postupně se vracíme ze sprch a dojídáme sehřáté konzervy od maminky. A ti z nás, kteří právě dojedli fazole, jistě budou mít i teploučko ve stanu. 🙂

Ráno se těšíme na další cesty, směr Ravenna a San Marino. Tento text dopisujeme s Filipem na asfaltu pod lampou u stanu, sice náročné podmínky, ale nádherné ticho a krásná okolní krajina,… 🙂 Dobrou!