Tereza Jelínková – 3. stránka

Takhle se ve Štýrsku loučí. Než jsme se rozloučili, muselo něco začít.

A začalo to v sobotu ráno. Někteří byli velmi čerství po koloně, nicméně v počtu 41 sboristů jsme naskákali do autobusu a vydali se směr Vídeň, přesněji do obchodního centra G3. Už jsme zpívali na hodně místech, jednou dokonce i na parkovišti nákupního centra(zdravíme Poláky), ale zde jsme jeli za jiným účelem, a to utratit celoroční úspory do Primarku. Nutno podotknout, že některým se to povedlo docela dobře.

Po vyčerpávajících nákupech (zejména pro pánskou sekci) jsme opět naskočili do busu a vydali se na jih do Štýrského Hradce, německy Grazu. Ten má zhruba 287 tisíc obyvatel a pyšní se jedněmi z nejkrásnějších vánočních trhů. To jsme hned po ubytování v hostelu vyrazili zjistit. V Grazu se po tmě nemusíte bát, protože vánoční osvětlení visí nakaždém rohu i přes cesty. Procházkou do centra, která nám zabrala asi dvacet minut, jsme se o tom dobře přesvědčili. V centru, které je dokonce zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO, je světel ještě víc, včetně projekce naradnici, u které stojí majestátní vánoční strom. Právě u radnice nás vyzvedla paní Zuzana Ronck, česká hudebnice, která už 30 let působí na zdejší konzervatoři a která nám zařídila nedělní koncert v Minoritském sále. Trhy opravdu nesou jedinečné vánoční kouzlo, všude jsme viděli stromečky, nádherné svítící dekorace, na ulicích hrají koledy… pravá atmosféra Vánoc, kterou jsme ještě umocnili svařáčkem do typických vánočních hrnečků. Po návratu na hostel ještě nové členy čekala rychlá zkouška na jednom z pokojů. Ubytovaní hosté tak měli jedinečný zážitek, když se sprchovali a do toho jim asi dvanáct sboristů zpívalo Irské požehnání.

Na první adventní neděli nám připadly povinnosti, ovšem moc milé. Hned ráno jsme se po snídani přemístili do Herz-Jesu-Kirche, kde jsme měli možnost zazpívat na ranní mši a někteří sboristé dokonce dostali svaté přijímání. Aby to těm ostatním nebylo líto, po mši na nás všechny čekal typický rakouský oběd, tedy párky. Koncert pro nás zařídila bývalá sboristka Petra Bělůnková, která v Grazu žije, a my ji tímto ještě jednou moc děkujeme. Po koncertě nás totiž čekal přesun na druhou stranu města do MariahilferKirche, kde jsme díky paní Ronck mohli zazpívat v MinoritenSaal, jednom z nejslavnější sálů celého Rakouska. Z našeho repertoáru zaznělo Ubi Caritas, Pulchra es a Irské požehnání, když Rakušáci začali bouřlivě tleskat a my stáli pár minut na podiu a jen se blaženě usmívali od ucha k uchu, když jsme viděli, jak jim naše vystoupení udělalo radost.

No a po vystoupení? Ještě rychlá zastávka do centra města, kde zrovna probíhal Krampus, tradiční průvod čertů, který se koná první adventní neděli. Čerti se na tuto událost připravují celý rok a některé masky mají hodnotu až 1500 eur. Po průvodu jsme ještě vyšlápli na Schlossberg, panoramatickou vyhlídku nad městem, na kterou vedou schody, lanovka i tunel a v tunelu se na Silvestra pořádají ty největší párty v celém Grazu.

Celý náš zájezd jedna taková velká párty byla, i když ne zrovna v tunelu. Odzpívali jsme dva koncerty, na které můžeme být hrdí, ušli jsme 30 tisíc kroků ve dvou dnech a poznali nádherné město, do kterého se spousta z nás ještě určitě vrátí. A když ne na párty, pak rozhodně na překrásné vánoční trhy, které dokážou hotové vánoční zázraky.