Mám za to, že jste si zatím vždy mohli přečíst články, ve kterých se objevili všelijaké stylistické žánry – sci-fi, romantiku se šťastným koncem, úvahu, ale taková detektivka tu ještě nebyla. Tak se pohodlně usaďte!
Jak moc dobře víte, po předchozím regionálním kole soutěže Gymnasia Cantant, kterého jsme se zúčastnili 16. března v Brně, jsme dostali pozvánku do celostátního finále této prestižní soutěže, které jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít. Co všechno se ale skrývá pod pojmem „FINÁLE“? V pátek 22. 4. nám zvonily budíky v 5.15 o sto šest – odjezd v 6.15 do druhého největšího města Česka, silné nervy a hlasivky s sebou – konkurence totiž bude veliká! Po příjezdu na naše útočiště, kterým bylo Gymnázium Víděňská, tak rychle následovala akustická zkouška a poté už soutěžní program. V něm se dohromady přestavilo 14 gymnazijních sborů ze všech koutů republiky – ať už sboristé ze Znojma, Prahy, Brna či například Valašského Meziříčí. Náš čas přišel v 11. 30. To jsme stanuli na prknech Konviktu Milosrdných bratří a zapěli našich pět nejlepších písní – Alietu Vitu, soutěžní Píseň o kocourovi a Benedictus Dominus a na konec Velox amoenum a naši taneční třešničku na dortu, skladbu Na horách. Při vystoupení nás sice vylekaly menší technologické problémy, ale náš pan dirigent zachoval čistou hlavu a dotáhl naše vystoupení do konce. Porota i obecenstvo nás tak odměnila velkým a upřímným potleskem a nám tak nezbývalo nic jiného než čekat na vyhlášení, které se uskutečnilo následující den dopoledne. Aby nám však čekání rychle ubíhalo, o program bylo postaráno – na odpolední zkoušce jsme nacvičovali písně jako Tolita Toten či znělku celé soutěže Gymnasia Cantant – ty jsme v sobotu ráno zazpívali Brnu na Náměstí Svobody jako poděkování za nádherně strávené dva dny. A páteční večer jsme předvedli i jiné dovednosti než zpěv – po krátkých blocích jednotlivých sborů jsme na parketě Kulturního střediska Omega roztančili noc…
A tak se týden přehoupl na sobotu. Vstávali jsme sice unavení, ze země lehce rozlámaní, ale zvědaví a napjatí, jelikož jsme stále nevěděli, jaký výsledek si přivezeme domů. Poslední bod programu byl ještě ranní zpěv pro Brno, ale poté jsme se už vydali tramvajemi (které nás vozily po celou dobu soutěže na všechny „bojiště“) na Královo Pole, se zaťatými pěstmi pro ocenění.
A tak se stalo. V nádherné budově KC Semilassa nejprve každý sbor zazpíval svou poslední, „rozlučkovou“ píseň a poté byl oceněn. My zapěli naši srdcovku Eve’ry time I feel the spirit a odměnou nám bylo nádherné a třpytivé ZLATÉ pásmo!
Z celého srdce jsme si tak nemohli přát lepší zakončení naší jarní sezony než finále s hrdým zlatavým diplomem v ruce a okouzlujícími úsměvy na tvářích všech Pulek a Pulců. Na závěr patří VELKÉ PODĚKOVÁNÍ našim sborovým rodičům – paní a panu Dos – Moc děkujeme za všechny ty soutěže, akce a vystoupení, při kterých se bavíme, žijeme naplno a díky Vám jsme schopni vyhrávat – „Všechna ty světla nás nemohou zastínit, s vaší láskou nás nikdo nemůže srazit dolů.“
Brno – Gymnasia Cantant
