Hlasy nažhaveny

Taky vás večer drží vzhůru milion snů? Nás totiž drží hlavně ráno, neboť druhý březnový víkend jsme už od rána začali zkoušet na našem soustředění ve Veřovicích. Sny máme opravdu veliké – 21.března nás čeká soutěž v Bystřici pod Pernštejnem. O týden později si zazpíváme na našem jarním koncertě v Beskydském divadle, na který, jak doufáme, už máte lístky. Duben pro nás bude také výzvou. 2. dubna se těšíme do Rudolfina, které bude takovou sladkou tečkou naší práce, nikoliv ale sezony. Z Prahy se totiž přemístíme do Fulneku, kde zazpíváme v neděli 7. dubna. A o týden později, v tu samou dobu, už budeme v Paříži, ze které se budeme pravidelně hlásit v našem deníčku. Těšíte se? My ano, hlasy máme nažhaveny!

P.S. Více najdete na našem instagramovém účtu puetpunj

Rozpětí našeho dirigenta
Nácvik se smyčci a klavírem do Rudolfina
Ranní procházka před zpíváním

Pár not po obědě…

V neděli 11. 11. jsme na oběd asi nikdo z nás husu neměli. Oběd byl totiž rychlovka, už od dvanácti hodin jsme měli v SVČ Fokus zpívat! Podzimní soustředění se ale náramně vydařilo. Byla to sice dřina, ale secvičili jsme spoustu písní, natrénovali koledy a oprášili některé naše hity.. Jak se nám to povedlo, uslyšíte už brzy na vánočních koncertech. Proto neváhejte sledovat rubriku Pozvánky na koncerty, kde se dozvíte všechno potřebné! A my se už nemůžeme dočkat, až vám zazpíváme.. 🙂

P. S. Kolik rozdílů najdete na fotkách? 

Pulci a Pulky na Svinci

Mezi 3. a 4. březnem se členové našeho sboru Puellae et Pueri sešli na soustředění na Svinci, aby zde procvičili své hlasy a natrénovali písničky – jak na koncert, který se koná 28. března v Beskydském divadle (lístky už jsou k prodeji, tak neváhejte a běžte si také koupit, než bude pozdě!), tak také na mezinárodní soutěž, které se v Praze chystají zúčastnit.

Počasí se na soustředění vydařilo, po celou dobu svítilo sluníčko a všude kolem se třpytil sníh. A protože bylo tak hezky, tak se někteří vydali v neděli ráno na krátkou procházku ke křížku.

Teď jsou ale již pulci a pulky zpět a těší se, až všechny písně a zkušenosti ze soustředění zúročí během následující jarní sezony. Tak jim držte palce!

Eliška Bártková

Chata Svinec

Co je nového?

Chvilku o nás nebylo slyšet – což ale neznamená, že se nic nedělo!

Po vystoupení na Slavnostech Nového Jičína jsme oťukli nový repertoár a vydali se s ním 21. a 22. října na soustředění do Věřovic, kde jsme kromě nových a soutěžních písní natrénovali i taneční sestavy na připravovaný muzikál (M)abba Mia.

Teď nás ale čeká nabitý listopad –první víkend zavítáme do Litomyšle, kde spolu s naším spřáteleným sborem KOS doladíme věci na další listopadovou akci – 17. listopadu zazpíváme na Národní třídě k oslavám Mezinárodního dne studentstva. A mezi Litomyšlí a Prahou vyrazíme ještě do Pardubic, kde probíhá 10. a 11. listopadu Mezinárodní soutěžní festival.

Že nás ale nikde nezastihnete a zmíněné destinace jsou daleko? Nesmutněte! Už 17. prosince pro vás zazpíváme vánoční koncerty – jeden v Životicích a druhý v Novém Jičíně. A 20. prosince ve Fokusu – (M)abba Mia!

Veřovice

To je ale zima!

To je ale zima! A bohužel, minimálně do Vánoc moc lépe nebude. Myslím, že teď je pravý čas ohlédnout se za sluníčkem, které jsme v minulých dnech měli. A to v Chorvatsku. Celý autobus se rozezněl songy v úterý 29. srpna, kdy náš sbor vyjel na soustředění do teplých krajin. Po zhruba 14 hodinách jsme dojeli do malebného kempu mezi Zaostrogem a Podacou a soustředění bylo zahájeno. No jenže jak se plně soustředit u moře? Je to jako s nějakým koktejlem – když se vše namíchá ve správném poměru, vznikne něco tak lahodného a delikátního. A o tom bylo celých 5 dní, které jsme v Hrvatske republice strávili. Ve středu jsme poprvé po třech měsících otevřeli noty (tedy až potom, co nás vyplavilo moře) a večer navštívili Zaostrog. Atmosféru městečka slunné Dalmácie ještě podtrhl romantický západ slunce, který rozněžnil nejednu duši. Ve čtvrtek už byla zkouška v plném proudu – dvě hodinky ráno, potom šup do vody, uvařit oběd (těstoviny základem každé chatky), užívání sluníčka, zpívání a pak další romantika – loďka Mali Zoran už čeká! Ta nás dovezla na protější ostrov Hvar s nádherným přístavem. Kdo chtěl, vyzkoušel moře na druhé straně Chorvatska, jiní se vydali ulevit svým kunám (ale jen těm papírovým, samozřejmě). No a večer? Po návratu z noční zpáteční plavby jsme ulehli do svých přístřešků – chatek – a na to, že byl konec srpna, bylo počasíčko víc než teplé. Páteční den jsme opět věnovali zpěvu, ale i vodě a vaření – na nudu tak rozhodně nezbyl čas. Jako poctiví sboristé jsme natrénovali spoustu nových písní, například na sobotní slavnosti. Zbytek autobusu, nesboristé, se pokaždé postarali o to, aby bylo na zkouškách co pít, na čem hrát a k tomu všemu ještě trpělivě od moře poslouchali, jak ze sebe necháváme vyjít zvuky (a teď otázka – bylo lepší být sboristou nebo nesboristou?). Za mě osobně ale musím říct, že to bylo úplně fuk. Tedy alespoň páteční večer. Byli jsme pozváni do místního kostela v Zaostrogu, abychom předvedli to nejlepší, co v našich hrdlech nosíme. Asi 45 minutový koncert odstartovala píseň Vanitas, pak jsme zapěli i naše klasiky jako Baba Yetu, Run To You nebo například Rozpomínání. Nejen sbor byl uchvácen akustikou, která se kostelem nesla, ale i většina posluchačů byla fascinována tím mohutným zvukem, který Zaostrog v pátek večer zažil. Po konečné skladbě Praise His Holy Name jsme si vysloužili standing ovation a diváci pak přídavek. Sobotní dopoledne jsme věnovali moři – jeho lehké vlny spolu se sluníčkem nám naposledy daly léto a po obědě jsme vyrazili směr Plitvická jezera, nejznámější jezerní komplex v celém Chorvatsku. Počasí si s námi však pěkně pohrálo – jak stavění stanů, tak celá noc byla doprovázena bouřkami. Oblečení nemělo kde schnout, ve stanech se tulili sboristi i nesboristi. Krušná to noc. Nejvíce nás mrzelo, že vše kolem plavalo, a tak návštěva Plitviček nebyla uskutečněna. Co nás ale mrzet nemusí, je tento výjezd. Opět se potvrdilo, že jsme sbor. Držíme za jeden provaz, jedeme na jedné vlně a je jedno, kolik nám je roků nebo kdo co chce v životě dělat. Jsme tým. Jsme kolektiv, a to především díky našim skvělým sbormistrům Andree a Karlu Dostálovi. Tým, co umí plavat a o to se postarala naše zdravuška (a bývalá závodní plavkyně) Vlaďka Kratochvílová. A ještě jedno se potvrdilo: že pět dní je dost na to, abychom oprášili staré a nacvičili nové písně, ale setsakramentsky málo na to, abychom si moře s naší legendární partou užili dosyta.

Dobrodošli

A nejen to. Máme za sebou úspěšný první den plný sluníčka,moře,ale i zpěvu. Podáváme hlášení, že (snad) veškeré řízky z domu byly snězeny, kufry vybaleny a zimou tady taky neumřeme. Voda je tak akorát na vodní radovánky, i na potápění a lovení mušlí. Chatičky poskytují dostatek místa pro všechny jejich obyvatele a pokud se vám vaše dítě ještě neozvalo, nezoufejte – po večerní procházce s romantickým západem slunce nad Jaderským mořem tak jistě učiní. Jediné, co nás tíží, je únava po nočním přejezdu, ale i ta zítra zmizí. Tak dobrou noc! P. S. Dáváme prostor vaší fantazii, fotky pošleme později 😉

Chorvatsko se blíží!

Vážení rodiče, milí sboristé

tak jako raketovou rychlostí ubíhají dny do konce prázdnin, krátí se i doba čekání na náš výjezd do Chorvatska. Veškeré informace, co si sbalit, nakoupit a nezapomenout naleznete zde na našich webových stránkách. Takže – kolik dní zbývá???

Chorvatsko 2017 – základní informace k soustředění sboru v Chorvatsku 29.8.- 4.9.

Předběžný program, změna zkoušek pro sboristy a individuální zkoušky pro jednotlivé hlasy jsou možné tak, jako na soustředění v Řecku! Sbormistr to rozhodne na místě. 

29. srpna (úterý)
:  
– sraz v 18:30 hod na zastávce u Gymnázia Nový Jičín VŠICHNI! Hned po sbalení odjíždíme. 
–  noční přejezd

30. srpna (středa)
–  před polednem příjezd do kempu, koupání v moři, odpočinek
–  ubytování v chatkách od 14 hod
– 16 – 18:30 hod zkouška sboru (nesboristé – dozor p. Kratochvílová)
– osobní volno v chatkách (vaření své večeře…)
– večerka ve 23 hod
31. srpna (čtvrtek) 
– 9 – 11 hod – zkouška sboru, 
– přes den osobní volno v areálu kempu, koupání u moře
– 16 – 18:30 hod zkouška sboru 
– dle domluvy možno i večerní koupání v moři – za dozoru!!
1. září (pá) 
– 9 – 11 hod zkouška sboru
– přes den koupání, osobní volno
– 16 – 18 hod zkouška sboru
– od 20 hod – kratší koncert sboru v místním kostele
2. září (so)
– dopol. balení, úklid chatek, relax u moře
– ve 12 hod odjezd do kempu k Plitvickým jezerům  (přesun cca 550 km)
– večer ubytování a nocleh v kempu ve vlastních stanech (je domluveno, že zde budete ve stanech 4-6 osobách), je třeba zkusit si doma stan postavit! ☺
3. září (ne)
– sbalení stanů a věcí, přesun na prohlídku Plitvických jezer (autobusem asi 15 minut jízdy). 
– objednávka naší skupiny – prohlídka od 9 hod – asi do 13 hod, vstupné si platí každý sám na místě!! (kromě předsedy sboru, ten už platil ☺), cena pro mladší 55 kun/osobu a starší 70 kun/os. Cena je výborná, je to už po sezoně a se skupinovou slevou! ☺
– ve 13:30 hod odjezd z areálu směr domov
– návrat do NJ po půlnoci, dle provozu na cestách

OBECNÉ INFO: 
– Při koupání v moři dozor minimálně 1 dospělý (hlavně p. Kratochvílová). 
– Chatky většinou po šesti, některé po čtyřech (rozdělení proběhlo ve sbor. zkoušce). V chatce pro 6 osob jsou dvě oddělené ložnice po 3, v nich dvoulůžko a patrové lůžko. V chatce pro 4 je jedna místnost se 3 lůžky a 1 patrovým lůžkem. V každé chatce je malá kuchyňka, kde je dvouplotýnkový vařič a lednička. WC a sprchy jsou společné v kempu. V areálu kempu je také menší restaurace a obchod. 
Kemp je terasovitě členitý, několik metrů od břehu moře. 
JÍDLO – každý si vaří sám (kromě dvou mladších sboristek). Doporučuji vzít si s sebou také základní vlastní nádobí – misku, hrníček, příbory, ešus, atd. Jídlo je vhodné vézt dobře utěsněné, nejlépe zavařené, v autobuse pojedeme celou noc a dopoledne.  
Dále s sebou: 
– ve čtyřech až šesti studentech – jeden stan, každý svůj spacák (stačí tenčí, nepředpokládáme chladnou noc), polštářek, karimatka, min. 2 ručníky (k moři a po sprchování)
– pohodlný oděv na noc do autobusu, oblečení do kempu, pohodlný oděv na zkoušky se sborem, doporučujeme také dvoje plavky (ne jedny), jeden teplejší svetřík, sborový kroj: sborové triko, sborovou sukni, černé botky, chlapci černé kalhoty, sborová mikina, černou složku – na sborové noty. NOTY, které dostanete mailem (kolem  25. 8.) si vytiskněte, prosím!  
– finance – peníze na vstup do Plitivických jezer a pro vlastní spotřebu (kolik stojí potraviny v HR: 
http://www.ubytovanivchorvatsku.cz/chorvatsko/ceny.php)

– nezapomeňte také: krém na/po opalování, sluneční brýle, čepici (šátek) na hlavu, boty do vody (v moři jsou ježci), průkazku pojištěnce, cestovní pas, osobní léky – berete-li (oznamte to při příchodu nám – vedoucím, prosím!)

DOSPĚLÍ – dozor na výjezdu: 
– Dostál, Dostálová, Kratochvílová

Pulci a pulky znovu na cestě

V pátek 16.9. jsme se po naplnění všech našich studijních povinností sešli před již známým autobusem, který jsme se chystali na příští tři dny okupovat. Naši současnou hvězdnou sestavu doplnili i sboroví veteráni a my jsme tak mohli v plné síle vyrazit směr Slovensko. Počasí nám přálo a my s úsměvy na tvářích nechali celý autobus rozeznít tóny nejrůznějších písní z našeho pestrého repertoáru. K večeru jsme konečně dosáhli prvního záchytného bodu naší cesty – kostela v Kremnici, kde jsme se zúčastnili koncertu místní ZUŠ. Ten se nám (jak jinak) vydařil špičkově a už nezbývalo nic jiného, než vyměnit sborové kroje za plavky a oslavit úspěch ve wellness. Po celém vyčerpávajícím dni jsme se už jen jako správní pulci doplácali na pokoje a usnuli tvrdým pulčím spánkem.

Mlha přede mnou, mlha za mnou…
…a pode mnou louže!

Probudili jsme se do mléčně bílého rána. Ani to nás však neodradilo od menší ranní procházky na nedaleký kopec s vyhlídkou. S trochou fantazie se nám dařilo představit si, co všechno asi leží pod námi ukryto v mlze. Chomáče mlžného oparu nadobro skryly vše vzdálené od nás více než pět metrů. Na zpáteční cestě nás zastihla průtrž mračen a my se vrátili do vyhřátého autobusu jako partička vodníků. Příroda nám očividně dávala najevo, že je čas vyrazit, a přesně to jsme také udělali. Před námi již byla návštěva Kremnice, místní výstavy karikatur a mincovna. O zábavu rozhodně nebyla nouze. Zasmáli jsme se nad kreslenými vtipy českého karikaturisty Pavla Matušky, prohlédli si blištivé mince z celého světa a dokonce jsme se i na pár minut proměnili v horníky. No a snad bychom to ani nebyli my, kdybychom nevyužili skvělé akustiky a nezazpívali si jednu či dvě písničky. Poté nás bohužel museli čtyři členové předčasně opustit a vydat se na cestu zpět do České Republiky, zatímco my ostatní jsme si dopřáli dobrý oběd. Pak už byl ale opět nejvyšší čas, abychom se dali znovu do pohybu. Ale kam teď?

Viktorie Kafková

Jak jinak než za deště jsme se z našeho partnerského města vydali směrem na sever do Turanského kempu. Po přidělení a prozkoumání našich chatek jsme se mohli nadýchat čerstvého vzduchu, odpočívat nebo si zahrát ping pong.

A protože bez práce nejsou koláče, užili jsme si ještě před výbornou večeří hodinku namáhání našich hlasivek. A pak už jen dobře se najíst a spát… Nebo ne? K pořádnému výletu s pulci a pulkami totiž patří i večerní zpívání a sešlosti na chatkách, dokud noc nepokročí (nebo nás někdo konečně nevyžene).

„Vyjedeme v devět hodin,“ oznámili sbormistři na snídani….

A tak se v 9:20 autobus konečně rozjel směrem k milovanému domovu. Ale pozor, zastávka na znamení!

Po dlouhém rozmýšlení a dohadování se více než polovina členů rozhodla, že navzdory počasí nasedne na lanovku a užije si trochu té turistiky. A když jsme si mysleli, že už to ani nejde, houstla mlha s každým výškovým metrem víc a víc. I přes to náš neúplný sbor dosáhl vrcholu Velkého Kriváně a kdo byl pozorný, zahlédl i kousek vedlejšího hřebenu! Nechyběly ani umělecké fotky a rozhlížení se po – poněkud bílé – krajině. Teď už nás čekal jen kluzký sestup dolů a teplo autobusu… A tak jsme se – vyčerpaní, hladoví, ale šťastní – vrátili do našeho městečka.

Tak se prozatím loučíme a naviděnou na prknech Beskydského divadla již 13. října!

Markéta Pilná

Slovensko, Kremnice

Foto: Filip Mitan

Letní…zpěvy

Je léto… Každý si během něj přišel na své, stihl vše, co chtěl a užil si prázdniny dosyta, ať už s rodinou či přáteli.

A taky to zakončil, jak nejlépe mohl. Poslední tři prosluněné dny letošních letních prázdnin jsme strávili my, 33 sboristů a sboristek, v Rekreačním středisku na Štramberku, a to přípravou našeho repertoáru do nové, náročné, avšak už nyní zajímavé sezony.

Jenže tohle nebylo ledajaké soustředění, kde se zpívá od východu do západu sluníčka bez přestávky. Naše zkoušky byly obohaceny mnoha aktivitami, díky kterým jsme se zase trošku ,,připravili“ na školní rok, ale také uvítali nové tváře prváčků, které můžete spolu s námi a také s excelentními externími posilami vidět a především slyšet už tuto sobotu, 3.září na městských slavnostech Nového Jičína v pravé poledne na hlavním podiu.

Někteří se tak poprvé ocitli v hudebním světě na vlastní pěst, jiní poznali, jak to chodí např. v casinu (nejen na Štramberku), mezi tím jsme se vyšplhali až k Trúbě, vyzkoušeli jsme si a naučili, jak se pečou Štramberské uši a nakonec samozřejmě nechyběl ani táborák.

Tři dny ale utekly jako voda, a tak s novým repertoárem vyrážíme naproti dalším prázdninám, dalším soustředěním, dalším soutěžím, ale především dalším okamžikům, kdy Vám budeme moci naší hudbou opět vykouzlit na tváři úsměv. Tak co, přijdete si pro něj už tento víkend?

Štramberk, RS U Kateřiny

Foto: Marek Havel, Martin Klumpler

Ev’ry time I feel the…

Co cítíme, když slyšíme melodii a rytmus? Co v nás vyvolává pocity štěstí a šílenství zároveň? My na GNJ tomu říkáme hudba. A když se ještě k tomu sejde skvělý tým, zpívá se samo.

V sobotu ráno 20.2. jsme vylezli z úžasně vyhřátých pelíšků (česky postelí) na nejvyšší kopec Nového Jičína, s taškami plných not a energie na celý víkend. Po 547 metrech na nás čekala chata Svinec s čajem, vůní z kuchyně a taky dalšími pelíšky (to ať máme kam složit ty noty, když budeme mít přestávku). Možná si myslíte, že naši sbormistři jsou blázni, kteří nemají o víkendu co dělat a táhnou tak 40 lidí do terénu a celý víkend zkouší jejich zlata v hrdle. Nene, jste na omylu. My sami jsme si tento víkend neskutečně užili a taky že jsme ho potřebovali: náplní našeho soustředění bylo naučit se několik skladeb na soutěže v Brně a Opavě, sehrát se na výjezd do Francie a Španělska a taky se připravit na oslavu naši úspěšné sezony v Rudolfinu v Praze. A jak takové soustředění vypadá? Stačí rozdat noty a zpíváme! Díky skvělým projektům starších studentů však chytáme i my mladší ,,želízka v ohni‘‘ melodii acapella, což se zjevně líbilo i v kuchyni (když se nezpívalo, tak se co? jedlo..:-D)

V neděli po obědě nám však práce došla a vrátili jsme se zpět dolů do města- do vlastních pelíšků, do vlastních kuchyní, ale hlavně s plnou hlavou songů, které zazpíváme tak, jak jste je ještě neslyšeli! 🙂

Nový Jičín – Svinec