Co cítíme, když slyšíme melodii a rytmus? Co v nás vyvolává pocity štěstí a šílenství zároveň? My na GNJ tomu říkáme hudba. A když se ještě k tomu sejde skvělý tým, zpívá se samo.
V sobotu ráno 20.2. jsme vylezli z úžasně vyhřátých pelíšků (česky postelí) na nejvyšší kopec Nového Jičína, s taškami plných not a energie na celý víkend. Po 547 metrech na nás čekala chata Svinec s čajem, vůní z kuchyně a taky dalšími pelíšky (to ať máme kam složit ty noty, když budeme mít přestávku). Možná si myslíte, že naši sbormistři jsou blázni, kteří nemají o víkendu co dělat a táhnou tak 40 lidí do terénu a celý víkend zkouší jejich zlata v hrdle. Nene, jste na omylu. My sami jsme si tento víkend neskutečně užili a taky že jsme ho potřebovali: náplní našeho soustředění bylo naučit se několik skladeb na soutěže v Brně a Opavě, sehrát se na výjezd do Francie a Španělska a taky se připravit na oslavu naši úspěšné sezony v Rudolfinu v Praze. A jak takové soustředění vypadá? Stačí rozdat noty a zpíváme! Díky skvělým projektům starších studentů však chytáme i my mladší ,,želízka v ohni‘‘ melodii acapella, což se zjevně líbilo i v kuchyni (když se nezpívalo, tak se co? jedlo..:-D)
V neděli po obědě nám však práce došla a vrátili jsme se zpět dolů do města- do vlastních pelíšků, do vlastních kuchyní, ale hlavně s plnou hlavou songů, které zazpíváme tak, jak jste je ještě neslyšeli! 🙂
Nový Jičín – Svinec
