Jak už to tak tradičně bývá, začne mrznout a my zrovna máme koncert. Letos to byly dokonce dva!
Jako první jsme v neděli 6. ledna potěšili posluchače v kostele v Šenově u Nového Jičína. Tam jsme odzpívali hodinový koncert plný koled, spirituálů a jednoho hudebního překvapení. Prostor dostal také Sextet+, který zazpíval tři nádherně laděné písně duchem Vánoc. Po něm jsme se přesunuli do kostele v Sedlnicích, kde zazněl stejný program i repertoár. Naším překvapením byl smyčcový kvintet Cordes di gioia, který dal pan sbormistr dohromady právě pro vánoční a novoroční koncerty. Ten se představil v Šenově i v Sedlnicích a to ve složení Jessie Campos, Babrora Fusková, Iva Pavelková a Terezie Holá, Marco Campos bohužel pro nemoc nemohl společně s dívkami hrát.
Za doprovodu smyčcového (na novoročních koncertech bohužel) kvartetu jsme zazpívali dvě skladby – Adiemus a The Ground. Atmosféru písní podtrhly oba zcela zaplněné kostely a diváci, kteří každou píseň odměnili velkým potleskem.
Co nás ale čeká v novém roce? Budeme pilně trénovat a cvičit nové skladby na zahraniční výjezd do Paříže, a na tradiční jarní koncert, který se uskuteční ve středu 27. března. Už teď se na vás moc těšíme!
Takhle se ve Štýrsku loučí. Než jsme se rozloučili, muselo něco začít.
A začalo to v sobotu ráno. Někteří byli velmi čerství po koloně, nicméně v počtu 41 sboristů jsme naskákali do autobusu a vydali se směr Vídeň, přesněji do obchodního centra G3. Už jsme zpívali na hodně místech, jednou dokonce i na parkovišti nákupního centra(zdravíme Poláky), ale zde jsme jeli za jiným účelem, a to utratit celoroční úspory do Primarku. Nutno podotknout, že některým se to povedlo docela dobře.
Po vyčerpávajících nákupech (zejména pro pánskou sekci) jsme opět naskočili do busu a vydali se na jih do Štýrského Hradce, německy Grazu. Ten má zhruba 287 tisíc obyvatel a pyšní se jedněmi z nejkrásnějších vánočních trhů. To jsme hned po ubytování v hostelu vyrazili zjistit. V Grazu se po tmě nemusíte bát, protože vánoční osvětlení visí nakaždém rohu i přes cesty. Procházkou do centra, která nám zabrala asi dvacet minut, jsme se o tom dobře přesvědčili. V centru, které je dokonce zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO, je světel ještě víc, včetně projekce naradnici, u které stojí majestátní vánoční strom. Právě u radnice nás vyzvedla paní Zuzana Ronck, česká hudebnice, která už 30 let působí na zdejší konzervatoři a která nám zařídila nedělní koncert v Minoritském sále. Trhy opravdu nesou jedinečné vánoční kouzlo, všude jsme viděli stromečky, nádherné svítící dekorace, na ulicích hrají koledy… pravá atmosféra Vánoc, kterou jsme ještě umocnili svařáčkem do typických vánočních hrnečků. Po návratu na hostel ještě nové členy čekala rychlá zkouška na jednom z pokojů. Ubytovaní hosté tak měli jedinečný zážitek, když se sprchovali a do toho jim asi dvanáct sboristů zpívalo Irské požehnání.
Na první adventní neděli nám připadly povinnosti, ovšem moc milé. Hned ráno jsme se po snídani přemístili do Herz-Jesu-Kirche, kde jsme měli možnost zazpívat na ranní mši a někteří sboristé dokonce dostali svaté přijímání. Aby to těm ostatním nebylo líto, po mši na nás všechny čekal typický rakouský oběd, tedy párky. Koncert pro nás zařídila bývalá sboristka Petra Bělůnková, která v Grazu žije, a my ji tímto ještě jednou moc děkujeme. Po koncertě nás totiž čekal přesun na druhou stranu města do MariahilferKirche, kde jsme díky paní Ronck mohli zazpívat v MinoritenSaal, jednom z nejslavnější sálů celého Rakouska. Z našeho repertoáru zaznělo Ubi Caritas, Pulchra es a Irské požehnání, když Rakušáci začali bouřlivě tleskat a my stáli pár minut na podiu a jen se blaženě usmívali od ucha k uchu, když jsme viděli, jak jim naše vystoupení udělalo radost.
No a po vystoupení? Ještě rychlá zastávka do centra města, kde zrovna probíhal Krampus, tradiční průvod čertů, který se koná první adventní neděli. Čerti se na tuto událost připravují celý rok a některé masky mají hodnotu až 1500 eur. Po průvodu jsme ještě vyšlápli na Schlossberg, panoramatickou vyhlídku nad městem, na kterou vedou schody, lanovka i tunel a v tunelu se na Silvestra pořádají ty největší párty v celém Grazu.
Celý náš zájezd jedna taková velká párty byla, i když ne zrovna v tunelu. Odzpívali jsme dva koncerty, na které můžeme být hrdí, ušli jsme 30 tisíc kroků ve dvou dnech a poznali nádherné město, do kterého se spousta z nás ještě určitě vrátí. A když ne na párty, pak rozhodně na překrásné vánoční trhy, které dokážou hotové vánoční zázraky.
I letos jsme mohli oslavit výročí našeho města koncertem na Slavnostech a že to byla jízda! Děkujeme všem, kteří se přišli podívat, a těm, kterým to nestihli, foto dodáme již brzy 🙂
Na konci letošní sezony se nám naskytla možnost zúčastnit se závěrečného koncertu velkého českého festivalu Smetanova Litomyšl. Byl to ohromný zážitek, když jsme zpívali spolu se sborem KOS, Filharmonií Zlín a sborem Jitro Hradec Králové před více než tisícovkou diváků. Děkujeme!
Během našeho výjezdu do Norska jsme projeli 5 evropských zemí, koncertovali ve třech městech, pokřtili 3 novorozence, natočili sborový klip, užili si norské bílé noci a strávili společně 5.000 km.
Slyšet nás mohlo publikum v norském Oslu, dánském Aarhusu a v německém Görlitzu. Více o našich koncertech i celé cestě do zahraničí najdete v sekci Výjezdy – Norsko 2018.
Jak moc je Finsko ledové jsme ochutnali v dubnu 2017, když jsme se vydali na cestu pobaltskými státy i Finskem. Jejich zpěváci však mají hlas jako zvon a když jsme našli i ty, kteří mají zlaté srdce, měli jsme vyhráno. Letos v dubnu, tedy přesně po roce od naší cesty jsme naše Finy ze sboru Vanajan Youth Choir přivítali u nás v Beskydském divadle, kde první část koncertu zazpívali nejen finské, ale i další nádherné písně. Druhá půlka koncert patřila Sextetu+, který zároveň představil nové členy alias členy skupiny Sextet Juniors a na závěr i Puellae et Pueri zazpívalo několik písní se svými vzácnými finskými hosty.
Je 18 hodin, opona se otevírá a bílo-fialoví Pulci a Pulky nastupují na pódium. Hlediště je natěšené na vystoupení, sboristé lehce nervózní, ale natěšení dvakrát tolik. První blok písní byl věnován těm soutěžním, zazněly skladby jako například Vanitas nebo Pater Meus, sálem se taky nesla Pulchra es nebo Lečala rybička. Následoval krátký sestřih toho, co jsme za minulý podzim zažili (například zisk zlatého pásma na soutěži v Pardubicích!), další krátký film – záběry z vyhlášení našeho teprve pět dní starého zlatého pásma z Young Bohemia 2018 v Praze (za velkého potlesku diváků) a pak přišlo na řadu předávání předsednictví. Po roce skvělé vlády Šimona Hanzelky přišel čas předat žezlo předsedy dál. A výběr nemohl být lepší! Novou předsedkyní našeho sboru se stala Markétka Pilná, která, jak sama řekla, se pokusí udržet laťku aspoň tak vysoko, jako její předchůdce.
A jedeme dál! Ještě před přestávkou jsme zapěli dvě nové písně – Adiemus a Africu, které diváky správně navnadily na druhou část koncertu.
Po přestávce jsme se asi na hodinku přesunuli do krásného teplého tanečního léta – na řecký ostrov Kalokairi, kde se odehrávala zkrácená repríza muzikálu (M)Abba Mia! Nadšené publikum ocenilo nejen vtipné repliky a komentáře (protože náš scénář už hrál tak trochu ,,za sebe‘‘), ale také dobře odvedené pěvecké a taneční výkony (to je teprve párty, když na podium Beskydského divadla v Novém Jičíně naběhne přes 5O studentů!). Takhle nějak jsme se rozloučili s naším muzikálovým miminkem, které si všichni rozhodně budeme pamatovat až do důchodu.
Po muzikálovém představení následovala ta nejdojemnější část, část, bez které by naše jarní koncerty nemohly probíhat – tradiční vyřazování maturantů. Letos se jich s námi loučilo 10 – a když měl každý vzpomenout na svůj nejlepší sborový zážitek, došlo i na slzy, pot, veselé báchorky a nezapomenutelnou story Filipa Mitana o tom, jaké to je být „hudebně postižený“.
Je kolem 21 hodiny, na našich tvářích se rozlévá blažený úsměv a po přídavku stojí celé divadlo na nohách…tohle byl totiž koncert s velkým K. A to i díky posluchačům, kterým stále můžeme dělat radost našimi zpěvy. Těšíme se s nimi (i s vámi všemi) na viděnou už na konci tohoto měsíce, 27.4. od 19 hodin opět v Beskydském divadle, tentokrát s našimi vysokoškolskými přáteli z Finska – sborem VANAJAN Youth choir a se Sextetem +. Už brzy!
Česko má jeden vzácný dar. Může se pyšnit nekonečně dlouhým seznamem hradů a zámků, které jsou často zapsány na světovém dědictví UNESCO. A my jako sbor máme taky jeden takový dárek/zážitek – na mnoha z nich jsme si mohli zazpívat a zkusit si život před více než sto lety. Jedna taková příležitost (vlastně 2!) se naskytla minulý víkend, 27.-28.května. Když na začátku jara přišla pozvánka, aby Pulci a Pulky zahájili festival Moravské Arkády, přemýšleli jsme, čím to dokombinovat, aby nám vznikl víkend na míru. A povedlo se!
Sobota se nesla ve znamení odpočinku – po domácím obědě jsme dorazili do Olomouce a následně na prosluněný hrad Bouzov, kde byla naše první pěvecká zastávka. Některým návštěvníkům (a možná i Bílé paní) jsme zpříjemnili prohlídku, jiným zmrzlinu na hradním nádvoří. Večer se ukázalo, že nejen silné hlasivky jsou znakem sboristů, nýbrž i sportovní zručnost a výkonnost.. (Remíza ve fotbale holky vs kluci mluví za vše. ) Jediné, co nám asi chybí, je odvaha ke sprchování – těžko se našel dobrovolník, který by se vydal do sprchy na žetony…
Po lahodné snídani, klidném sbalení a rozezpívačce dorážíme do Moravské Třebové a papáme obrovské pizzy, kterých později na žhavém sluníčku litujeme. Naštěstí jen do té chvíle, než odstartujeme festival na zámku. Naše zpívání, zdůrazněné dlouhou a majestátní ozvěnou, bylo oceněno kromě potlesku i další krásnou cenou – počítačovou aplikací na tvorbu notových systémů, takže kdo ví, jestli už další sezónu nebudeme mít vlastní skladbu…
Takto, ač v horku strávený víkend byl dozajista krásnou tečkou sezóny. Teď už jen zbývá nabrat síly do té nové – a to si pište, že bude stát za to!
Dlouho o nás nebylo slyšet, ale v dubnu jsme si to všechno vynahradili… Nevěříte?
Duben, ještě tam budem… To však ale neplatí o pěvcích z P&P, kteří hned začátkem dubna odzpívali spolu se Sextetem+ více než dvouhodinový koncert v naší alma mater – Beskydském divadle v Novém Jičíně. K tomuto slavnostnímu jarnímu koncertu již tradičně patří vyřazování maturantů, kterých letos bylo 10…Sbor je opět chudší, ale musíme jet dál. Nic jiného ani nezbývá! Vrchol sezony 2016/2017 se totiž nezadržitelně blížil.A co že bylo tím, na co se všichni už od vánoc těšili?
No přece naše vytoužené Finsko a Pobaltské republiky!…Celý rok jsme se těšili na dalších 4000 projetých, užitých a hlavně odzpívaných km. A ono to už vážně bylo tady! Za necelých 9 dní jsme projeli 5 zemí, odzpívali 4 koncerty, alespoň pětkrát si každý Pulec/Pulka udělal polívku ze sáčku a do Česka jsme se vrátili s nekonečně mnoho zážitky + jedním povedeným videoklipem, který můžete zhlédnout také na našich webových stránkách. Podrobnosti a detailní fotografie najdete v rubrice Kronika – Finsko 2017, kde jsme pro vás každý den cesty zaznamenali zvlášť.
A i když má duben 30 dní, nám utekl doslova mezi prsty. Máme tu ale květen a spoustu dalších hudebních příležitostí – tak např. 27. a 28.května si zazpíváme na festivalu Moravské Arkády a v červnu se už také něco rýsuje… Tak u toho buďte s námi!:)
