Novoroční koncert v chrámu Nanebevzetí Panny Marie s bývalými členy

Již je tomu 18. let od založení našeho sboru. A proto se manželé Dostálovi rozhodli, že to oslavíme ve velkém stylu. Svolali si bývalé sboristy, aby si spolu s námi zavzpomínali na časy, kdy žili svůj nespoutaný středoškolský život. Kvůli tomu se scházeli jednou měsíčně již od září minulého roku. Zde secvičovali skladby, s kterými vystupovali na soutěžích. A vše vyvrcholilo v neděli 8. 1. 2023, kdy si spolu se současným sborem zazpívali v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Novém Jičíně. Jako první vystoupil současný sbor se stejným repertoárem jako na Starém Jičíně. Nástup bývalých členů doprovázel ze středu kostela Sextet+ se skladbou Otche Nash. Bývalí členové si pro naše sbormistry připravili překvapení v podobě jejich obrazu. Následně obšťastnili obecenstvo, které čítalo asi 333 lidí, svými skladbami, jako například: Vite Lux, Velox Amoenum, Cantate Domino a Sonet o lásce a modrém Portugalu. Poté se oba sbory spojily v jeden, ženy dostaly gerberu, a společně si zazpívali Vánoční písně, Praise His Holy Name! a po stand-up ovation jsme koncert zakončili nádhernou skladbou Irish Blessing neboli Irské Požehnání.

Missa Brevis podruhé

Jen o pár dní později, co jsme si společně s našimi hosty zazpívali v Beskydském divadle, jsme v podobném složení vyrazili zpívat do Ústí nad Orlicí. V neděli 12. ledna se tento koncert konal v rámci Tříkrálové sbírky a bylo nám velkou ctí, že jsme mohli být u toho. Společně s KOSáky, Litomyšlským symfonickým orchestrem, domácí Cecilskou hudební jednotou a sborem VOX COLORIS jsme si opět zazpívali Missu Brevis pana Pavlici. Dle ohlasů Tříkrálová sbírka zakončena tímto koncertem sklidila úspěch a my jsme jedině rádi, že do našeho hudebního portfolia přibyla takováhle krásná zkušenost.

Záznam z koncertu:
https://www.ustinadorlici.cz/cs/udalosti/5148-koncert-zakoncil-trikralovou-sbirku-2020?prehled=0

Novoroční koncert na půdě Beskydského divadla

S partnerským sborem KOS z Litomyšlem vymýšlí naši dirigenti spolupráce moc rádi. Ta první v letošním roce(a zdaleka ne poslední), se odehrála už na začátku nového roku. 8. ledna jsme spolu s litomyšlským sborem KOS, litomyšlským orchestrem a pěveckým sborem konzervatoře Pavla Josefa Vejvanovského z Kroměříže přednesli na podiu novojičínského Beskydského divadla Missu brevis Jiřího Pavlicy .

Koncert odstartovalo vystoupení našeho sboru, poté zpíval Sextet+ , následoval sbor P.J.Vejvanovského a první půlku koncertu uzavřeli KOSáci svými zpěvy. V druhé části koncertu pak zazněla mše našeho oblíbeného autora Jiřího Pavlicy.

Bylo nám ctí si toto krásné dílo společně zazpívat a kdo ví, kdy po mši sáhneme zase příště.

Fotografie: Barbora Šimíčková, archiv sboru KOS

SHOWMAN 2019

Na konci roku 2019 se bezmála sedmdesátka studentů novojičínského gymnázia představila v muzikálovém vystoupení Showman. To režírovali naši sbormistři, Andrea a Karel Dostálovi a společně s hudebníky se jim osmkrát podařilo vyprodat velký sál Střediska volného času FOKUS.

Nejen o touze jít si za svými sny zpíval hlavní hrdina příběhu, P.T.Burnam v provedení Jakuba Dostála. Jeho manželka, Charity Barnum, (Markéta Petrášová) mu na jeho cestě za slávou stihla vychovat dvě krásné dcery – roztomilou Helen (Kristýna Pacolová) a baletku Caroline (Adéla Jelínková). Barnumovi se ve dvacátém století, kdy přišla značná finanční krize v pracovním životě moc nedařilo. Vše se však obrátí, když založí cirkus, na jehož jevišti se, jak řekl divadelní kritik (Jan Bártek), potkali lidé všech tvarů, velikostí, druhů a podivností – a všichni vystupovali jako rovnocenní. A i když je Burnam na vrcholu, stále nemá dost a přivádí tak do Ameriky slavnou zpěvačku s uměleckým jménem Jenny Lind (Dorota Dostálová). Mezitím co Burnam zaměřuje vyšší společnost, vede jeho show bohatý spisovatel Phillip (Lukáš Goláň) a v cirkuse je prostor i na love story Phillipova manažera Jacka (René Lušovský/Petr Marek) s krásnou tanečnicí Anne (Eva Valentová).

Takový byl muzikál SHOWMAN, jež vznikl v provedení Gymnázia Nový Jičín ve spolupráci se sdružením RO.NA.TA., z.s. Je důležité říci, že by nevznikl nejen bez skvělých herců a zpěváků, ale také sponzorů a IT sekce, která zajistila hladký chod představení. A pokud by vám i tohle bylo málo a chtěli si hudební projekt připomenout, mrkněte na reportáž televize Polar nebo na naši galerii…

Fotografie: Martin Klumpler

Reportáž: TV Polar:
https://polar.cz/zpravy/novojicinsko/novy-jicin/11000018724/showman-usity-na-miru-novojicinske-mladezi

Rudolfinum 2019

Když se nám před třemi lety naskytla příležitosti zazpívat si v pražském Rudolfinu, neuvěřitelně jsme zalapali po dechu a společně s partnerským sborem KOS Litomyšl nacvičili pár písní. Letos se nám nabídka naskytla znovu, tentokrát i s možností sólového vystoupení, neváhali jsme ani minutu. Vždyť tahle nabídka se neodmítá.

V jedné reklamě se říká, že ta čokoláda je více než tisíc slov. My si ale myslíme, že než slova je více například toto video, které vytvořili Jakub Dostál a David Rajnoch.

Ráno, v úterý 2. dubna, se Pulci a Pulky spolu se svým smyčcovým kvintetem Cordes di Gioia nalodili do autobusu a po čtyrech hodinách už zkoušeli v Praze. Celý den se nesl ve znamení zkoušek, generálek, nácviků, ale také úžasné atmosféry – vždyť jsme v RUDOLFINU!

Celý program odstartoval o půl osmé večer, když si japonský orchestr z Kjóta přichystal nádherné překvapení v podobě národních tanců. Program se díky tomu lehce zpozdil (asi o 45 minut), ale pak už krása střídala nádheru. Nejprve vystoupili naši kluci ze Sextetu+, poté se k nim přidali všichni fialovo-bílí Pulci a Pulky a zazpívali třeba Na horách nebo A million dreams.

Po vystoupení našeho partnerského sboru KOS Litomyšl (kterému tímto ještě jednou moc děkujeme za tuto příležitost), jsme společně zazpívali písničky Adiemus a Praise His Holy Name (z ní můžete vidět tu velmi hravou fotku).

Následovala přestávka a pak vystoupení skvělého dechového orchestru z Japonska. Přes 80 členů souboru další hodinu zahrálo spoustu skladeb, nechyběla třeba ani česká Vltava. Zlatý hřeb programu nastal někdy v 10 večer, kdy už si všichni zpěváci a hráči orchestru společně zahráli a zazpívali japonskou modlitbu za oběti ve Fukušimě Hanawasaku (v překladu Květiny vykvetou) a na samotný závěr Proč bychom se netěšili z Prodané nevěsty.

Byl to nádherný večer plný hudby a zážitků, která se líbila nejen nám, ale snad i posluchačům, když nás odměnili potleskem vestoje. Moc děkujeme všem rodičům a znýmým, kteří se na nás přišli podívat a zároveň našim sbormistrům, díky kterým mohli někteří stát na prknech nejslavnější české koncertní síně už podruhé. A to se to prý stává jen jednou… 😉

Za všechny fotky děkujeme Martinovi Klumplerovi.

Jarní koncert opět předčil všechna očekávání

Každý rok, když zpíváme Jarní koncert, se všichni těší na část s maturanty. Ano, opouští nás zase skvělá banda lidí a zpěváků, ale svůj odchod vždy doplní nějakým vystoupením, které tu nostalgii alespoň lehce zmírní. A letos tomu opět nebylo jinak. Ale hezky popořádku.

Jak náš moderátor a zároveň bývalý člen sboru Šimon Hanzelka hned na úvod řekl, tento koncert bude jiný v jedné věci – nebude mít přestávku. Rozhodně to ale nebyla jediná věc, která se letos změnila. Měnil se například předseda sboru, nebo spíš předsedkyně. Po svém ročním působení v této funkci předala skvělá Markétka Pilná nástupnictví své kamarádce a spolužačce Barči Matušové, se kterou jsou ve sboru momentálně nejdéle ze všech sboristů.

Klasický repertoár v první půlce koncertu pak vystřídal krátký sestřih videa z Rudolfina, ve kterém jsme měli tu čest si zazpívat tři roky zpátky, tedy v roce 2016. Doufáme, že brzy uděláme film nový, protože už 2. dubna se na podiu Rudolfina zase ukážeme a neskutečně moc se těšíme. Po filmečku přišel na řadu náš první host, smyčcový kvintet Cordes di Gioia, se kterým jsme zazpívali píseň Adiemus a The Ground.

Druhou půlku koncertu po videu s názvem Posledních 12 měsíců se sborem a Sextetem+ měsíců zahájil druhý host Sextet+. Kluci zazpívali hned několik písní a zároveň mezi sebou přivítali další dva nové členy- Matěje Jandla a Davida Sochora. Jejich finská polka pobavila všechny přítomné v sálu a pak už si zavolali na podium i nás. Nastala tedy ta nostagická chvíle, kdy jsme po Short people zatajili dech a čekali, co letošní maturanti předvedou.

A opět to bylo něco nevídaného, jak už název článku říká. Tereza Orlitová na podium vběhla jako Celeste Buckingham s písní Run Run Run. Sotva začala zpívat refrén, vyrušil ji Ed Sheeran v podání Marka Sopucha. Ani ten nestihl dozpívat a už oba zmiňovaní tančili na píseň Boky jako skříň, kterou místo Ewy zazpívala Adéla Mičková. Proč si neosladit život za plat, když Žijeme len raz? Tímto navázala další maturantka Tereza Šimíčková. O tom, že život je báječný, zvláště když jste božská zpívala Tereza Vahalíková a velký pán a mág v kožichu Jakub Kyška celou fantastickou show zakončil svým rapem.

Po dojemném loučení ale následovala ještě jedna premiéra – vůbec poprvé jsme si zazpívali za doprovodu Cordes di Gioia píseň z muzikálu Největší Showman s názvem A Million Dreams.

Letošní maturanti předvedli, co všechno je sbor naučil (tedy nejen klasické duchovní písně v latině), poděkovali za veškeré zážitky a zkušenosti a někteří ukápli i slzičku. Pan sbormistr to vyjádřil přesně: ,,Ty jarní koncerty prostě mají své kouzlo…“

Fotografie: Tomáš Rajnoch

Zlatí z Bystřice nad Pernštejnem

Je čtvrtek 21. března a Pulci a Pulky výjimečně nemusí do školy na osm, ale až na devět. Před školou však stojí autobus a už netrpělivě vyhlíží své sboristy, kteří se vydávají na cestu do Bystřice nad Pernštejnem. Tam se totiž koná krajské kolo celostátní přehlídky sborů, na které zpěváci trénovali například povinnou skladbu Thomase Morleyho April is in my Mistress’s face. Kromě ní si zazpívali také Na horách, Velox Amoenum, Ubi caritas a společně se smyčcovým kvintetem také Adiemus od Karla Jenkinse.

Po vystoupení Puellae et Pueri zpíval také Sextet + a to například skladbu Loch Lomond nebo finskou polku. Po hodinové pauze jsme si všichni přišli do sálu poslechnout verdikt poroty, který zněl jasně – ,,Středoškolský smíšený sbor Puellae et Pueri získává zlaté pásmo a byl navržen na postup do celostátního kola, které se uskuteční v listopadu.“ Naši radost pak ještě zdvojnásobilo Zlaté pásmo pro Sextet+ a Speciální cena poroty za píseň Loch Lomond. Děkujeme proto našim sbormistrům, kteří nás vzroně připravili. Nezbývá než se těšit na finále v listopadu a doufat, že se nám výsledek podaří zopakovat.

Novoroční koncerty

Jak už to tak tradičně bývá, začne mrznout a my zrovna máme koncert. Letos to byly dokonce dva! 

Jako první jsme v neděli 6. ledna  potěšili posluchače v kostele v Šenově u Nového Jičína. Tam jsme odzpívali hodinový koncert plný koled, spirituálů a jednoho hudebního překvapení. Prostor dostal také Sextet+, který zazpíval tři nádherně laděné písně duchem Vánoc. 
Po něm jsme se přesunuli do kostele v Sedlnicích, kde zazněl stejný program i repertoár. Naším překvapením byl smyčcový kvintet Cordes di gioia, který dal pan sbormistr dohromady právě pro vánoční a novoroční koncerty. Ten se představil v Šenově i v Sedlnicích a to ve složení Jessie Campos, Babrora Fusková, Iva Pavelková a Terezie Holá, Marco Campos bohužel pro nemoc nemohl společně s dívkami hrát. 

Za doprovodu smyčcového (na novoročních koncertech bohužel) kvartetu jsme zazpívali dvě skladby – Adiemus a The Ground. Atmosféru písní podtrhly oba zcela zaplněné kostely a diváci, kteří každou píseň odměnili velkým potleskem.

Co nás ale čeká v novém roce? Budeme pilně trénovat a cvičit nové skladby na zahraniční výjezd do Paříže, a na tradiční jarní koncert, který se uskuteční ve středu 27. března. Už teď se na vás moc těšíme!

Sedlnice, 6. 1. 2019
Sedlnice, 6. 1. 2019
Sedlnice, 6. 1. 2019

Tschüss Papa, Graz!

Takhle se ve Štýrsku loučí. Než jsme se rozloučili, muselo něco začít.

A začalo to v sobotu ráno. Někteří byli velmi čerství po koloně, nicméně v počtu 41 sboristů jsme naskákali do autobusu a vydali se směr Vídeň, přesněji do obchodního centra G3. Už jsme zpívali na hodně místech, jednou dokonce i na parkovišti nákupního centra(zdravíme Poláky), ale zde jsme jeli za jiným účelem, a to utratit celoroční úspory do Primarku. Nutno podotknout, že některým se to povedlo docela dobře.

Po vyčerpávajících nákupech (zejména pro pánskou sekci) jsme opět naskočili do busu a vydali se na jih do Štýrského Hradce, německy Grazu. Ten má zhruba 287 tisíc obyvatel a pyšní se jedněmi z nejkrásnějších vánočních trhů. To jsme hned po ubytování v hostelu vyrazili zjistit. V Grazu se po tmě nemusíte bát, protože vánoční osvětlení visí nakaždém rohu i přes cesty. Procházkou do centra, která nám zabrala asi dvacet minut, jsme se o tom dobře přesvědčili. V centru, které je dokonce zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO, je světel ještě víc, včetně projekce naradnici, u které stojí majestátní vánoční strom. Právě u radnice nás vyzvedla paní Zuzana Ronck, česká hudebnice, která už 30 let působí na zdejší konzervatoři a která nám zařídila nedělní koncert v Minoritském sále. Trhy opravdu nesou jedinečné vánoční kouzlo, všude jsme viděli stromečky, nádherné svítící dekorace, na ulicích hrají koledy… pravá atmosféra Vánoc, kterou jsme ještě umocnili svařáčkem do typických vánočních hrnečků. Po návratu na hostel ještě nové členy čekala rychlá zkouška na jednom z pokojů. Ubytovaní hosté tak měli jedinečný zážitek, když se sprchovali a do toho jim asi dvanáct sboristů zpívalo Irské požehnání.

Na první adventní neděli nám připadly povinnosti, ovšem moc milé. Hned ráno jsme se po snídani přemístili do Herz-Jesu-Kirche, kde jsme měli možnost zazpívat na ranní mši a někteří sboristé dokonce dostali svaté přijímání. Aby to těm ostatním nebylo líto, po mši na nás všechny čekal typický rakouský oběd, tedy párky. Koncert pro nás zařídila bývalá sboristka Petra Bělůnková, která v Grazu žije, a my ji tímto ještě jednou moc děkujeme. Po koncertě nás totiž čekal přesun na druhou stranu města do MariahilferKirche, kde jsme díky paní Ronck mohli zazpívat v MinoritenSaal, jednom z nejslavnější sálů celého Rakouska. Z našeho repertoáru zaznělo Ubi Caritas, Pulchra es a Irské požehnání, když Rakušáci začali bouřlivě tleskat a my stáli pár minut na podiu a jen se blaženě usmívali od ucha k uchu, když jsme viděli, jak jim naše vystoupení udělalo radost.

No a po vystoupení? Ještě rychlá zastávka do centra města, kde zrovna probíhal Krampus, tradiční průvod čertů, který se koná první adventní neděli. Čerti se na tuto událost připravují celý rok a některé masky mají hodnotu až 1500 eur. Po průvodu jsme ještě vyšlápli na Schlossberg, panoramatickou vyhlídku nad městem, na kterou vedou schody, lanovka i tunel a v tunelu se na Silvestra pořádají ty největší párty v celém Grazu.

Celý náš zájezd jedna taková velká párty byla, i když ne zrovna v tunelu. Odzpívali jsme dva koncerty, na které můžeme být hrdí, ušli jsme 30 tisíc kroků ve dvou dnech a poznali nádherné město, do kterého se spousta z nás ještě určitě vrátí. A když ne na párty, pak rozhodně na překrásné vánoční trhy, které dokážou hotové vánoční zázraky.