Autor: Vojtěch Urban

Ráno jsme se vzbudili se smíšenými pocity. Mrzelo nás, že dnes naposledy uvidíme norskou krajinu, ale zároveň nás těšilo, že jsme se vydali na cestu domů.

V přístavním městě Kristiansand jsme prošli uličkami, parkem a prohlédli si místní dóm, ve kterém si zazpívalo Puellae et Pueri i Sextet+. A poté hurá na trajekt!!!

Po příjezdu na ubytování se někteří vydali na prohlídku nočního Aarhusu. Ti se kochali krásnou architekturou tohoto studentského města, a záhy pochopili, proč se říká „pít jako Dán“.

Zítra už nás čeká dlouhá cesta domů. Věřím, že ji díky našim řidičům Slávkovi a Renému zvládneme rychle a bezpečně. Drazí rodičové, již se na vás těšíme.

Dnes jsme se všichni vyspali do růžova, ať už kvůli mořskému vzduchu či srazu až o půl desáté. Poté asi 20 z nás vyrazilo na dopolední procházku po okolí, která byla zpestřena majitelem jistého pozemku, na který jsme nedopatřením vešli. Vše ale proběhlo v pořádku a z pozemku jsme odešli živi a zdrávi.

Následoval český oběd, který byl opravdu výborný. S plnými žaludky jsme se vydali na 4km cestu do Ogny do obchodního řetězce Joker. Cestou nás obklopovala krásná příroda s výhledy na pláže a menší pahorkatinu. Díky ní jsme se cestou alespoň nenudili. V Jokerovi proběhl nákup potravin na dnešní večer a následující dny.

Poté někteří opět skočili do Atlantiku. Dnes na něm bohužel nebyly takové vlny jako včera, ale i přes to jsme si to dnes užili.

Zítra nás čeká cesta do Kristiansandu a trajektem. Každým kilometrem se budeme blížit k domovu, kde se již těšíme na vaše vřelé obětí.

Ráno nás řidiči dopravili do Stavangeru, odkud jsme se vydali ke včera již zmiňovaným vodopádům. Ty v žádném případě nedokázaly překonat výhledy na Preikestolenu, protože se jednalo o menší vodopády, ke kterým se dalo dostat po dobře udržované cestě. Ale samy o sobě byly pěkné.

Poté proběhlo přesunutí na ostrov Rennesøy, kde jsme se vydali na jeho vrchol Rennesøyhodnet. Po cestě se nám otevíraly různé výhledy na okolní ostrovy, moře a krajinu.

Když jsme sešlapali Rennesøyhodnet, autobus nás odvezl na ubytování. Zde si pár odvážlivců rozbalilo stany a vydali jsme se k moři, kde Kuba natočil záběr do videoklipu a někteří si i zaplavali.

Nespalci v noci přežili i nájezd divokých krav. Stálo nás to jenom jedny sežvýkané kraťasy a ručník.

Zítra nás čeká odpočinkový den strávený na pláži.

Ráno jsme odjeli z hotelu směr Stavanger. Do něj se z Tau jede patnáctikilometrovým podvodním tunelem. Ten, aby v něm řidiči neusnuli, má na stěnách různé barvy, neonové nápisy a uprostřed dokonce modře nasvětlené rozšíření. Takže každá jízda přes něj je zážitek.

Naše první zastávka byla u Sverd i fjell, což jsou tři bronzové meče zabodnuté do země, které Norům i nám připomínají bitvu, která sjednotila Norsko. Ten největší představuje vítěznou stranu a ty dva menší stranu poraženou. Je pěkné, že myslí i na poražené.

Poté jsme se přesunuli do muzea letadel, kde stála letadla z různých dob a zemí. Ty jsme si mohli prohlédnout, a některá i prolézt. Nakonec nám Sextet+ zazpíval dvě písně, The Longest Time a Run To You.

Následovala třetí a taky poslední zastávka dne. Byl to již zmiňovaný Stavanger, kde jsme potkali jednu z největších turistických lodí jménem AIDA. Poté nám sbormistři dali rozchod, který každá skupinka využila jinak. Někteří šli po památkách města a jiní zase po obchodech. Dostali jsme se také na nejvyšší bod Stavangeru. Bohužel nám ale nevyšel kostel se zajímavě udělanou křížovou cestou.

Po příjezdu na hotel jsme povečeřeli a poté se sešli ve společenské místnosti. Zde jsme se podívali na několik fotek z naší cesty a zbytek večera jsme strávili zpěvem za doprovodu kytar, cajónu a klavíru. Naneštěstí v celém údolí vypnuli elektřinu, takže ukládání ke spánku byla trochu bojovka, ale všichni to zvládli.

Zítra nás čeká cesta k vodopádům. Tak uvidíme, jestli výhledově překoná Preikestolen.

Dnešní ráno mělo vypadat úplně jinak, ale kvůli nočnímu dešti jsme museli plány trochu upravit. A tak jsme se místo dopoledního výstupu na Preikestolen vydali do krásného parčíku zde v Tau. Zde rostla a zrovna kvetla spousta nádherných rostlin, a dokonce zde žijí labutě, které se staly hlavním předmětem fotografování. Následoval přesun do místního přístavu. V obou lokalitách jsme točili kousky videoklipu, který bude později zveřejněn na našem YouTube. Následovalo vrácení na hotel a oběd, který připravily paní Dostálová a paní doktorka Ševečková.

Kolem 13:00 nás řidiči odvezli k začátku stezky na Preikestolen, kde jsme uskutečnili rychlý výsadek a rozdělili se do skupinek, které ale moc dlouho nevydržely a brzy se slily. Kochání krajinou neznalo konce, protože výhledů neubývalo, ale naopak přibývalo.

Na výběžek se nakonec dostali všichni (i ti co původně nechtěli, nebo se bojí výšek), za což si zaslouží obdiv. Po nafocení spousty fotek jsme se vydali nazpět dolů, kde si někteří nakoupili upomínkové předměty, a někteří rozjeli byznys získání vratné zálohy z PET lahví.

Následoval přejezd k lokalitě, kde se nachází Norský Stonehenge. Bohužel byl na ostrově ve fjordu, takže se k němu nedalo dostat suchou nohou. Ale nic z tohoto neubralo na kráse tohoto místa.

Zítra nás čeká celodenní pobyt ve Stavangeru, kde poznáme trochu norské historie. Již se nemůžeme dočkat.

Ráno jsme se vzbudili a v jídelně tamější školy jsme si náramně pochutnali na snídani s nádherným výhledem na fjord. Poté jsme se již tradičně sbalili a vydali na cestu. Zamířili jsme směr nejjižnější místo Norska, Lindesnes fyr. Zde se nad pohádkovými útesy tyčí maják.  Zde jsme si pořídili spoustu fotek, díky kterým si jej budeme dlouho pamatovat. Poté jsme si nakoupili suvenýry a pocvičili chůzi na chůdách. Odtud jsme vyrazili do Ikey na pozdní oběd. Cestou nás okouzlily výhledy na jezera, fjordy či na majestátní hory, díky čemuž jsme se rozhodně nenudili.

Dnešní ubytování je výjimečné, nejenom protože zde budeme spát celé dvě noci, ale taky proto, že nás zde ubytovali před zahájením sezóny. Hostel je velmi pěkný, a na střeše má balkon, ze kterého jde vidět i fjord.

Zítra nás čeká cesta na Preikestolen, která sice bude náročná, ale jistě si ji užijeme.

Ráno jsme se opět sbalili a již tradičně nasedli do autobusu. Dnes jsme se ale opravdu dostali do naší cílové země, totiž do Norska. A abychom se zde dostali, museli jsme podniknout cestu trajektem, která trvala 3, 5 hodiny. Zde jsme natočili kousek videoklipu a poté poobědvali.

Po připlutí nás na Norsku nejvíce překvapily teploty, při nichž jsme rádi za každičký závan větru. Ale okouzlili nás krásné tradiční domečky barvy červené, bílé či hnědé a nádherná příroda. Po příjezdu na ubytování, ze kterého máme krásný pohled na výběžek fjordu, jsme se převlékli do sborových triček a šli si zazpívat do místní kapličky. Poté jsme povečeřeli a vydali se zpívat ke fjordu, odkud nás po osmé hodině vyhnala až hejna komárů. Ale tím náš zpěv nekončil, protože jsme se sešli a pokračovali s ním na pokoji.

Již jsme nedočkaví zjistit, jaké krásy Norska se před námi ještě ukrývají.

I přes menší komplikace jsme se díky Slávkovi dostali do Aarhusu včas. Zde jsme měli koncert v místním moderním kostele, za což moc děkujeme bývalé člence Kateřině Urbišové. Koncert sám o sobě se nám povedl, možná i o chlup lépe než v Görlitzu.

Nejvíce nás v Dánsku překvapilo, kolik je tu kol. Připadali jsme si skoro jako v Nizozemsku. Z oken našich pokojů jsme měli výhled na galerii moderního umění a taky na hezký parčík, kde jsme mohli pozorovat i noční život Dánů. A vzhledem k tomu, že se přibližujeme k polárnímu kruhu, tma byla v noci opravdu jen velmi krátce.

Zítra nás čeká cesta trajektem, a tak se těšíme na tento netradiční zážitek.

Pár minut po jedenácté jsme se vydali směr Görlitz (Zhořelec), který je partnerským městem Nového Jičína. Byla před námi šestihodinová cesta, která byla sice úmorná, ale myslím si, že přispěla ke stmelení kolektivu.

Po příjezdu nás čekalo milé přivítání a zkouška v katedrále sv. Petra a Pavla, která je hlavním a největším kostelem v Görlitzu. Pak jsme se převlékli a nedočkavě čekali na odbití sedmé hodiny, která znamenala začátek našeho koncertu.

V katedrále nás přivítali starosta města Görlitz a místní kněz. Oba byli rádi za to, že jsme přijeli. Naštěstí pro nás nám jejich proslovy překládala tlumočnice.

Na koncertu, který se nám mimochodem povedl, zazněly různé druhy písní, od Vlaštověnky přes Fair Phyllis I Saw Sitting All Alone, Sprit of God až po Praise His Holy Name!. Jako host s námi již tradičně zazpíval Sextet+, od nichž zaznělo např. Scarborough Fair, Ohlas národních písní nebo třeba Otche Nash.

Po koncertě nás mile překvapil výborný raut, který si pro nás přichystali. Nakonec jsme se vydali na ubytování, které dnes představovala tělocvična s žíněnkami.

Tento článek bych zakončil slovy místního, parafrázuji: „Je škoda, že váš koncert byl tak málo zpropagován. Tak krásnou hudbu by si zasloužilo slyšet více lidí.“